Rakovina je nepochybně jeden z největších strašáků a zabijáků lidstva. Už to samotné slovo v nás budí rozporuplné emoce a pocity sklíčenosti. No jako všemu, tak i rakovině se dá do jisté míry předcházet, ať už dodržováním zdravého životního stylu a eliminací stresu či také pravidelnou pohybovou aktivitou a cvičením. Jak se to děje ?
Jakými konkrétně způsoby nám fyzická aktivita pomáhá bojovat proti rakovině ?
Snížení hladiny pohlavních hormonů jako je estrogen, a snížení růstových faktorů, které jsou spojeny s vývojem a progresí rakoviny
Prevence vysokých hladin inzulínu v krvi, která souvisí s vývojem a progresí rakoviny
Snižování zánětu
Zlepšení funkce imunitního systému
Zkrácení času potřebného na průchod potravy trávicím systémem, což snižuje expozici gastrointestinálního traktu možným karcinogenům
Předcházení obezitě, která je rizikovým faktorem pro mnoho druhů rakoviny
Pojďme si podrobněji rozebrat nedávný výzkum, který se zabýval právě pravděpodobně nejdůležitějším aspektem pohybové aktivity jako prevence proti rakovině uvedeným výše - zlepšení funkce imunitního systému.
Vědci v Karolinska Institutet ve Švédsku našli pravděpodobné vysvětlení, proč cvičení pomáhá zpomalovat růst rakoviny či jí předcházet. Fyzická aktivita mění metabolismus cytotoxických T-buněk imunitního systému a tím zlepšuje jejich schopnost napadat rakovinné buňky. T-buňky nebo také T-lymfocyty jsou druhem bílých krvinek, které mají v našem těle za úkol zajišťovat imunitu, tedy zabíjet buňky napadené viry či například právě rakovinou. V této studii vědci z Karolinska Institutet zkoumali právě to, jak tyto T-buňky reagují na cvičení.
Zkoumání probíhalo na myších s rakovinou rozdělených do dvou skupin. Jednu skupinu myší nechali vědci pravidelně běhat v kole, zatímco druhá skupina zůstala neaktivní. Výsledek dokázal, že růst rakoviny a úmrtnost byla u myší s pravidelným pohybem významně nižší.
Vědci dále zkoumali význam T-buněk za pomoci injekce protilátky (která tyto T-buňky odstraňuje), kterou aplikovali aktivním myším. Protilátky dle očekávání potlačily u aktivních myší pozitivní účinek cvičení na růst i přežití rakoviny. To dokazuje v souvislosti se cvičením a rakovinou velký význam právě těchto imunitních buněk.
V další části výzkumu přenesli vědci T-buňky z trénovaných myší s rakovinou na netrénované myši s rakovinou a výsledkem bylo zlepšení jejich vyhlídek na uzdravení ve srovnání s těmi, kteří dostali buňky z netrénovaných zvířat.
Aby vědci zjistili, jak cvičení ovlivnilo růst rakoviny, izolovali po tréninku vzorky T-buněk, krve a tkání a měřili hladiny běžných metabolitů, které se produkují ve svalech a vylučují se při námaze. Některé z těchto metabolitů, jako je laktát, změnily metabolismus T-buněk a zvýšily jejich aktivitu. T-buňky izolované z trénovaných myší vykazovaly ve srovnání s T-buňkami těch netrénovaných změněný metabolismus.
Následně bylo zkoumáno, jak se tyto metabolity mění v reakci na cvičení u lidí. Po 30 minutách intenzivní jízdě na rotopedu odebrali vědci vzorky krve osmi zdravým mužům a všimli si, že u lidí se v průběhu tréninku uvolňují stejné metabolity jako u myší.
Výzkum ukazuje, že cvičení ovlivňuje produkci několika molekul a metabolitů, které aktivují imunitní buňky bojující proti rakovině, a tím významně zpomalují růst rakoviny či napomáhají její prevenci.
Fyzická aktivita a její vliv na jednotlivé typy rakovin:
Rakovina močového měchýře:
Meta-analýza z roku 2014 zahrnující celkem 15 studií prokázala snížení rizika rakoviny o 15% u nejvíce aktivních jedinců oproti těm nejméně aktivním
Podobný výsledek prokázala také analýza zkoumající 1,44 milionu dospělých jedinců, jež zaznamenala snížení rizika vzniku tohoto typu rakoviny u pravidelně sportujících jedinců o 13%.
Rakovina prsu:
Mnoho studií ukázalo, že fyzicky aktivní ženy mají nižší riziko rakoviny prsu než neaktivní ženy. V meta-analýze z roku 2016, která zahrnovala 38 studií, bylo u nejvíce fyzicky aktivních žen riziko rakoviny prsu o 12–21% nižší než u žen s nejnižší fyzickou aktivitou.
Rakovina tlustého střeva:
V meta-analýze 126 studií z roku 2016 měli jedinci, kteří se zabývali nejvyšší úrovní fyzické aktivity, o 19% nižší riziko rakoviny tlustého střeva než ti, kteří byli nejméně fyzicky aktivní.
Rakovina jícnu:
Meta-analýza z roku 2014 zjistila, že jedinci, kteří byli nejvíce fyzicky aktivní, měli o 21% nižší riziko adenokarcinomu jícnu než ti, kteří byli nejméně fyzicky aktivní.
Rakovina ledvin:
V meta-analýze z roku 2013 měli jedinci, kteří byli nejvíce fyzicky aktivní, o 12% nižší riziko rakoviny ledvin než ti, kteří byli nejméně aktivní.
Rakovina žaludku:
Meta-analýza z roku 2016 uvádí, že jedinci, kteří byli nejvíce fyzicky aktivní, měli o 19% nižší riziko rakoviny žaludku než ti, kteří byli nejméně aktivní.
Čísla v průměru kolem 15% snížení rizika rakoviny se mohou zdát zanedbatelná. No, pojďme se na to ale podívat ze statistického hlediska, které bohužel hovoří jasně: Každý 3. obyvatel České republiky v průběhu svého života onemocní rakovinou. Smutná, avšak pravdivá statistika, před kterou bychom neměli zavírat oči a ignorovat ji, tedy říká, že průměrná šance na vznik rakoviny obyvatele České republiky je nějakých 33,33%. Tak už to vidíte ?
15% snížení rizika vzniku rakoviny je rázem velmi markantní a nezanedbatelné číslo, které nám naznačuje, jak moc je pravidelný pohyb pro naše tělo důležitý.
Jak často se proti rakovině hýbat ?
V článku jsme se podívali na to, jak nás může cvičení před vznikem rakoviny chránit. Možná vás ale při čtení napadla otázka: Kolik pohybové aktivity je jako prevence proti vzniku rakoviny dostačující ? Ačkoliv to nelze určit přesně, neboť to může být velmi individuální, průměrné obecné doporučení je následující:
150-300 minut aerobní aktivity střední intenzity / týden
nebo
75-100 minut aerobní aktivity vysoké intenzity / týden
nebo
minimálně 2x silový trénink / týden
Kombinace těchto obecných doporučení jsou samozřejmě možné. To znamená, že například 1 silový trénink týdně plus 100 minut aerobní aktivity týdně by měla být dostatečná pohybová aktivita jako prevence vzniku rakoviny.
Co říci závěrem ?
Pohyb má na naše tělo nepopiratelně blahodárné účinky ve všech ohledech. Jeden z těch nejzásadnějších jsme si rozebrali v tomto článku a my doufáme, že jste se dozvěděli zas něco nového a získali ještě větší chuť do cvičení. Neboť co může být větší motivace než možnost chránit si své zdraví ? Tak teď vzhůru na trénink s pocitem dalšího velmi významného zdravotního benefitu cvičení pro naše tělo !